Jde o mělké koryto v mírném travnatém svahu v Hyde Parku. Proud v něm neustále teče shora přes různě tvarovaný profil koryta a končí v klidné stojaté vodě. Právě plasticita částí koryta je důkazem, kolik ztvárnění může mít jedno slovo, jeden význam.
Dianin památník je ve slunečném počasí obklopen lidmi, cedulka vyzývá k osvěžení, brouzdání , udělejte si pohodlí… Tohle místo prostě ŽIJE.
V Hradci Králové bylo v roce 2007 dokončeno schodiště Zpívající stromy. V úrovni kotníků jsou čidla, která zaznamenají příchozí kroky a spustí hudbu – zpěv připomínající foukání na lahve či sklenice s tekutinou – schodiště je vedle pivovaru.
Škoda, že mlčely, když jsem tam byla v neděli...
Závěr:
... symbolika, hravost, nosný je zážitek
Kam zabloudí Vaše fantazie, když je řeč o schodech?
Co s nudným schodištěm? Musí být vždy mrtvé a pouze spojovat dvě místa? Nemůžeme jít jen za ním? Může být zážitkem?
Kde jsou hranice? Jsme limitováni tvarem? Materiálem? Formou?
Kterými všemi smysly vnímáme místa? Vystačíme si jen se zrakem ?
